Připomínky k návrhu zadání územního plánu obce Větrušice

8.1.2017

Obec Větrušice pořizuje územní plán, obecný dokument specifikující, jakým způsobem bude katastrální územní obce využíváno, jakou základní technickou a sociální infrastrukturou by území mělo disponovat a jak se tyto aspekty promítají do urbanistiky či do ochrany životního prostředí (chráněná území či půdní fond). Územní plán je do 20. ledna ve stavu, kdy každý je oprávněn zaslat své připomínky; pokud vám tedy v návrhu zadání chybí některé ustanovení, můžete svůj názor sdělit pořizovateli územního plánu, kterým je ORP Brandýs nad Labem.

Samotný návrh zadání územního plánu obce Větrušice byl až napodruhé vyvěšen v souladu se zákonem a je k dispozici na webových stránkách obce, popřípadě do 20. ledna k nahlédnutí na obecním úřadě či na ORP Brandýs nad Labem. Územní plán obecně definuje využitelnost území v obci, tu říká, že má vyrůst nová obytná zóna či jiná rozvojová oblast, tu zachovává les či hospodaření s ornou půdou. Hlavním účelem pořizování územního plánu je řešení kolizí - tedy situací, kdy různé strany a aspekty mají jiné, někdy i protichůdné zájmy, například rozvoj obytných zón (přinášející vyšší koupěschopnost obyvatel, tedy umožňující profitovat nejrůznějším službám, třeba cukrárna či pohostinství) proti ochraně půdního fondu (kdy bonitní půdy nemají být využívány k zástavbě). Územní plán pak nahlíží na všechny takové dílčí aspekty a v podmínkách území hledá kompromisy. Aby však kompromisy mohl nalézt, je potřeba nejprve všechny relevantní aspekty pojmenovat; k tomu slouží zadání územního plánu vycházející z podkladů a rozborů stavu naší obce. Naopak pokud některé aspekty nebudou v zadání pokryty, nebudou moci být ani územním plánem řešeny. Nejen z tohoto důvodu stavební zákon umožňuje veřejnosti, aby se k návrhu zadání vyjádřila (vyjadřování veřejnosti k samotnému územnímu plánu je již daleko striktněji omezováno).

Připomínky k návrhu zadání územního plánu Větrušic

Předložený návrh zadání mnohdy vychází z možností území Větrušic, domníváme se však, že některé (i kritické) aspekty nejsou pokryty dostatečně. Níže proto uvádíme body, které se domníváme, že stojí za zvážení je do zadání územního plánu doplnit formou požadavku či po případném upřesnění vyjádřit souhlas (jako vyjádření protiváhy k ostatním variantám) s některými aspekty návrhu:

Požaduji, aby zadání územního plánu potvrdilo funkci sadu. Domnívám se, že sady v jižní části katastrálního území Větrušic jsou jejich historicky neodmyslitelnou součástí formující krajinný ráz a jsou cenné i díky neintenzivnímu způsobu využívání krajiny jak s ohledem na blízkost chráněných území, tak k zadržování vody v krajině bez vlivu na důvody ochrany přilehlých chráněných územní včetně NPR Větrušické rokle.

Požaduji, aby zadání územního plánu potvrdilo funkci zeleně na veřejném prostranství pod požární nádrží (v dolní části ulice Vltavská, pozemky parcelní číslo 182/5 a 193).

Požaduji, aby zadání územního plánu potvrdilo funkci stávajících hřišť a sportovišť, tedy fotbalového hřiště, přilehlého dětského hřiště a multifunkční sportovní plochy v ulici Východní.

Podporuji zvýšení prostupnosti území včetně potvrzení cest do sadu, Máslovického háje, cesty vedoucí z ulice Vltavské do údolí Vltavy, popřípadě i další cesty zpřístupňující/kopírující ostrohy v horních partiích Větrušických roklí.

Podporuji zvýšení turistického potenciálu obce zřízením naučné stezky Větrušické rokle, která by mohla propojit nejvýznačnější místní body (Psinka, Baba, Velký vrch, Drábovka, vřesoviště severně pod Velkým vrchem) způsobem neohrožujícím důvody ochrany NPR Větrušické rokle.

Podporuji zvýšení turistického potenciálu a prostupnosti území obce po navigaci řeky Vltavy připuštěním možnosti realizace cyklostezky tak, aby bylo zajištěno logické trasování mezinárodní cyklistické trasy Praha - Mělník (- Drážďany).

Požaduji, aby zadání územního plánu v rámci zvyšování turistického potenciálu prověřilo možnost rozšíření příjezdové komunikace ve směru na Klecany včetně realizace pruhu vyhrazeného pro chodce a cyklisty tak, aby mohl být zaručen bezpečný pohyb chodců a cyklistů na této aktuálně úzké a frekventované komunikaci III. třídy vedoucí do (spádových) Klecan. Toto opatření by mohlo napomoci i dopravní obslužnosti obce zejména o víkendech s minimální frekvencí spojů hromadné dopravy.

Požaduji, aby zadání územního plánu prověřilo možnost zvýšení dopravní obslužnosti obce (a popřípadě i turistického potenciálu) obnovením přívozu mezi obcemi Libčice (ulice U Přívozu) a Větrušicemi; zejména s ohledem na stávající kvalitní dopravní obslužnost druhého břehu tratí 090 Praha - Kralupy - Ústí nad Labem - Děčín (zastávka Libčice nad Vltavou - Letky s podobnou dojezdovou dobou do centra Prahy jako linka 374 (zastávka Větrušice), avšak vyšší frekvencí spojů a nižším rizikem zpoždění. Tento aspekt lze opřít i o kritickou dopravní situaci na silnici II/608 zejména mezi Zdiby a Prahou, kde dopravní zácpy v ranních hodinách běžně způsobují i čtvrthodinová zpoždění.

Požaduji, aby zadání územního plánu pokrývalo analýzu hmot v obci a panoramatu obce, zejména s ohledem na výškové aspekty nové zástavby. Domnívám se, že výstavba nových bytových vícepodlažních domů (dána absencí takového regulativu) může negativně ovlivnit nejen panorama obce, ale i kvalitu života v ní (vysoká hustota obyvatel na plochu versus venkovská zástavba).

Požaduji, aby zadání územního plánu pokrývalo analýzu hmot v obci, zejména s ohledem na prostup zeleně do nové obytné zástavby (zahrady). Domnívám se, že výstavba nových obytných domů by měla respektovat analýzou stanovené velikosti pozemků včetně maximálního procenta zastavitelnosti parcel odpovídající vesnické zástavbě.

Podporuji udržení současného tempa růstu, které odpovídá zvýšení počtu o 350 - 400 obyvatel za 15 let, avšak výhradně za podmínky, že tento rozvoj bude striktně podmíněn rozvojem infrastruktury v celé obci, tedy nejen v rozvojových oblastech.

Upozorňuji, že návrh zadání ve své analytické části uvádí 604 obyvatel, avšak počítá pouze s trvale hlášenými obyvateli; vedle toho je však v obci na 20 rodinných domů bez trvale hlášených osob, tudíž se domnívám, že pro stanovení parametrů technické infrastruktury v územním plánu je nutné počítat s minimálně 10% rezervou. Cílový počet obyvatel v roce 2030 proto doporučuji navýšit minimálně o tuto rezervu, tj. k 1100 obyvatelům. Domnívám se, že tento trend může akcelerovat v případě pokračujícího poddimenzování sociálních služeb v obci.

Požaduji, aby zadání územního plánu prověřilo vhodnost realizace mateřské školy; v případě doporučení realizace takové sociální vybavenosti obce ji pak doporučuji zařadit do podmínek dalšího rozvoje obytné zástavby obce.

Požaduji, aby zadání územního plánu prověřilo vhodnost realizace prvního stupně základní školy; v případě doporučení realizace takové sociální vybavenosti obce ji pak doporučuji zařadit do podmínek dalšího rozvoje obytné zástavby obce.

Požaduji, aby zadání územního plánu prověřilo vhodnost realizace domu s pečovatelskou službou nebo služby obdobné.

Požaduji, aby zadání územního plánu pokrývalo analýzu nutnosti či doporučení realizace obchvatu návsi ve vztahu na rozvoj obytných částí v severní části obce, v případě doporučení realizace ji pak doporučuji zařadit do podmínek rozvoje obytné zástavby obce.

Podporuji zklidnění dopravy v prostoru návsi jejím převedením mimo její prostor, avšak požaduji, aby toto převedení nikterak nezasahovalo do současných obytných zón; osobně doporučuji využití stávající manipulační plochy parcelní číslo 41/4 a 41/20 (vlastníkem Česká republika, správcem Státní pozemkový úřad) - "průjezd přes zemědělské družstvo". Domnívám se, že takové opatření vykazuje i znaky veřejného zájmu.

Podporuji zklidnění dopravy nejen v staré zástavbě, ale v celém zastavitelném území obce. Uvítám možnost doporučení území vhodných pro realizaci obytných zón na pozemních komunikacích včetně doporučení pro zástavbu budoucí, které by vedlo ke zklidnění dopravy na straně jedné a tak k umožnění legálního parkování (postačuje ponechání pouze 3.5m širokého průjezdního profilu) na straně druhé.

Podporuji prověření druhé přístupové cesty do Větrušic, ideálně využitím stávající ostatní komunikace parcelní číslo 212 (vlastníkem Česká republika), místně označovaná jako Drastecká cesta. Domnívám se, že takové opatření může napomoci dopravní obslužnosti obce zejména v případě havárií, větších zásahů integrovaného záchranného systému či dopravních uzavírek. Domnívám se, že takové opatření vykazuje i znaky veřejného zájmu.

Požaduji, aby zadání územního plánu prověřilo možný veřejný zájem na rozšíření dopravní infrastruktury v severní části obce a to jak z pohledu vlastnického, tak z pohledu možnosti rozšíření komunikací do odpovídající šíře. Domnívám se, že šíře ulice Severní na pozemcích parcelní číslo 208, 211/1 (křižovatka s Hlavní až Palpos) neodpovídá aktuální dopravní zátěži, užívání druhého jmenovaného pozemku (vlastníkem Česká republika) jako komunikace je dáno pouze věcným břemenem. Tomuto požadavku odpovídá i možnost přímočarého prodloužení ulice Hlavní až do prostoru ulice Skalní v plném požadovaném profilu. Domnívám se, že taková opatření vykazují i znaky veřejného zájmu.

Podporuji záměr zadání územního plánu stanovit neefektivně využívaná zastavitelná území obce a nalézt zde možnosti nové funkce území, například i formou tzv. možného jiného přípustného využití území.

Podporuji záměr zadání územního plánu stanovit území využitelné pro zvýšení lokální zaměstnanosti, avšak výhradně za podmínky nesnížení hodnoty okolního území, tedy předpokládající užití území způsobem neprodukující emise (hluk, zápach) či výraznou nákladní automobilovou dopravu. Domnívám se, že zvýšení lokální zaměstnanosti může dílčím způsobem přispět ke snížení problematického (kapacita, dopravní zácpy) dojíždění do Prahy a signifikantním způsobem přispět ke zvýšení koupěschopnosti Větrušic, sekundárně pak ke vzniku dalších podnikatelských aktivit zejména v oblasti služeb a obchodu (viz jako příklad Klecany, Zdiby či Husinec). Takové proaktivní opatření, například realizované formou budovy s kancelářskými prostorami, považuji za klíčové nejen s ohledem na rozvoj obce, ale i pozitivní vliv na obecní rozpočet (daň z příjmu, z nemovitosti atp).

Podporuji výstavbu centrální čistírny odpadních vod.

Domnívám se, že analytická část zadání územního plánu obsahuje faktickou kolizi mezi růstem počtu obyvatel a novým využití území ke zvýšení zaměstnanosti vůči kapacitě centrální čistírny odpadních vod, respektive limitu předběžně stanoveného Agenturou pro ochranu přírody a krajiny na maximální přípustný roční objem vypouštěných vyčištěných odpadních vod ve výši 55 tisíc m3 (viz studie odkanalizování obce z 04/2016, nejvyšší poměr mezi pramenitou vodou a vyčištěnou vodou byl stanoven na 15:17) a tomu odpovídající navrhované kapacitě čistírny odpadních vod 1000 EO. Dle způsobu stanovení této cílové kapacity (604 trvale hlášených obyvatel + 180EO rezerva pro výstavbu v severozápadní části obce s (ve větší části) platným územním rozhodnutím + 100EO rezervy na možnou výstavbu za návsí) + 10% rezervy se domnívám, že nebere v potaz

  • jiné než obytné zóny (např. odkanalizování zemědělského družstva, budovy s dětskou skupinou, místního pohostinství atp),
  • stávající nemovitosti určené k bydlení bez trvale hlášených osob,
  • kapacitu vyžadovanou dokončením developerského projektu v ulici Východní,
natož aby zahrnovala kapacitu pro nově vymezené území využitelné pro zvýšení lokální zaměstnanosti. Dále v případě trvale hlášených osob již dnes došlo k překročení oné 10% rezervy. V případě prokázání této kolize požaduji, aby již zadání územního plánu požadovalo vyhodnocení takové varianty likvidace odpadních vod, která zaručuje (při reflektování rozpočtových možností obce s přihlédnutím k obecním výdajům mandatorním) udržitelnost dlouhodobého rozvoje obce, tedy aby cílem územního plánu bylo stanovení takového způsobu (případně kombinace způsobů) likvidace odpadních vod, který nebude limitem pro další rozvoj obce - tedy ne jen (návrhem zadání požadovaným) umožněním realizace kanalizace, která by podle výše uvedeného mohla být významným limitujícím faktorem pro jakýkoliv další rozvoj obce, ale variantní posouzení problematiky odpadních vod jako celku.

Požaduji, aby zadání územního plánu vedle možnosti striktního odkanalizování celé obce do centrální čistírny odpadních vod vyhodnotilo i potenciál a následně stanovilo území vhodné k decentralizovanému přístupu k čištění odpadních vod pomocí certifikovaných čistíren odpadních vod. Tento požadavek opírám o ekonomické aspekty jak z pohledu obce (nižší finanční náročnost realizace splaškové kanalizace v případě neodkanalizování celé obce v jediné etapě), tak z pohledu svého (možnost minimalizace poplatku za zhodnocení nemovitosti připojením ke kanalizaci). Domnívám se, že takové opatření může značně pomoci nalézt moderní a hospodárné řešení i u těch nemovitostí, kde připojení ke splaškové kanalizaci je enormně finančně náročné, technicky nemožné či je spojeno s vysokým rizikem porušení statiky domů. Domnívám se, že v takových případech by bylo žádoucí spolupracovat s centrální čistírnou odpadních vod formou likvidace kalů z domácích čistíren odpadních vod v jejím kalovém hospodářství, popřípadě periodického odběru jímaných splaškových vod (nebude-li instalována čistírna odpadních vod). Principem této připomínky je prioritní řešení likvidace splaškových vod formou splaškové kanalizace tam, kde není jiné technické či hospodárné alternativy (obec nemusí být dlouhodobě kriticky zadlužena: podle aktuálně vypsané dotační výzvy OPŽP musí obec disponovat 15% vlastních prostředků z předpokládané ceny 72 mil Kč s DPH bez víceprací). Naopak v ostatních částech obce, ideálně vymezených způsobem zajišťujícím realizovatelnost domácích čistíren odpadních vod - tedy pokrytých touto připomínkou, by k odkanalizování došlo až po novém prověření území pro připojení ke splaškové kanalizaci po rozhodném období tohoto územního plánu, tj. po roce 2030. Takové opatření umožňuje optimalizovat nejen současné náklady obce (včetně podpory etapizace), ale i majitelů nemovitostí včetně jistoty návratnosti jejich případných investic do vlastního řešení likvidace odpadních vod.

Požaduji, aby zadání územního plánu vedle možnosti striktního odkanalizování celé obce do centrální čistírny odpadních vod vyhodnotilo i potenciál a následně stanovilo území vhodné k decentralizované recyklaci odpadních vod předčištěných pomocí předřazených certifikovaných domácích (zejména balených) čistíren odpadních vod a následně jímaných do akumulačních jímek. Jelikož území Větrušic patří do nejsušších oblastí naší republiky (s ročním úhrnem dešťových srážek pod 500mm, modelová využitelná vodní kapacita (VVK) obecně v této oblasti v letních měsících je pod hranicí 50%, běžně pod 30%, začátkem září 2016 dokonce pod 10% VVK; hranici 50% VVK překračuje zpět až v pozdním podzimu v době vegetačního klidu), které je v horních částech obce navíc ještě ovlivněno lokálním mikroklimatem náhorní plošiny (stále vanoucí fén) a geologií podloží (malá vrstva spraše na jílovitém podloží), popřípadě i relativně nízkou hladinou podzemních vod, domnívám se, že by recyklace odpadních vod ve smyslu zákona o odpadech, při prokázání nemožnosti ovlivnění vod podzemních ve smyslu důvodové zprávy k novelizaci citovaného zákona platné od 01.01.2015, mohla být hospodárnou i ekologickou alternativou k zalévání okrasných rostlin/trávníků pitnou vodou a hnojením dusíkatými sloučeninami, které by jinak bylo vynuceno plošnou realizací splaškové kanalizace a bylo by tomu nutné přizpůsobit vodohospodářskou infrastrukturu (nízký tlak vodovodního řadu v horních částech obce je již dnes). Domnívám se, že takové opatření je v souladu s aktuálními opatřeními a trendy vedoucími k eliminaci projevů sucha; tedy aby předčištěná voda byla využita v místě vzniku odpadu ať již rozstřikem, tzv. microdrip systémy či kapkovou závlahou namísto toho, aby (s limity pro rozvoj obce) odtekla rezervací dolů po skále do Vltavy bez jakéhokoliv synergického efektu a naopak bylo nutné zalévat z vodovodního řadu vodou pitnou (nehledě na uvažované zpoplatnění nadlimitní spotřeby pitné vody). Tento aspekt je navíc násoben předcházením škod při pravidelně se opakujícím období sucha vyhlašovaného Středočeským krajem, které zakazuje jakékoliv alternativní využívání pitné vody. Podotýkám, že optimální denní zálivka trávníků bývá stanovena mezi 4-6 l/m2, tedy přečištěná voda po 4 EO odpovídá optimální zálivce trávníku na 150 m2, doporučenému minimálnímu ročnímu přísunu dusíku 20 g/m2 při nejvyšším přípustném obsahu dusíku v předčištěných odpadních vodách 20 mg/l postačuje plocha cca 220 m2. Domnívám se proto, že takové opatření může podpořit venkovský duch obce a partikulárně zvýšit zájem o bydlení ekologičtěji smýšlejících občanů (podotýkám, že Větrušice vykazují velmi dobré parametry při třídění komunálního odpadu) jako protipól striktně konzumního způsobu života. Proto se domnívám, že má místo i v územním plánu moderně pojaté vesnické zástavby.

Domnívám se, že okruh oslovených orgánů v režimu na vědomí nebyl stanoven řádně, neboť bezejmenná vodoteč - místně označovaná Větrušický potok - se vlévá do Vltavy. Na základě této skutečnosti se domnívám, že osloveným orgánem mělo být Povodí Vltavy, a.s., nikoliv Povodí Labe, a.s. coby pouze sekundární správce povodí.

Poděkování

Termín pro možnost vyjádřit své připomínky (podle stavebního zákona 183/2006 Sb, §47, odstavec 2) 20. ledna již uplynul. Děkujeme všem, kteří se k návrhu zadání vyjádřili. Věříme, že individuální připomínky či připomínky, které formuloval náš spolek, pomohou posunout budoucnost Větrušic správným směrem.