Klecansko, Větrušicko a okolí

O nás

Spolek Klecansko, Větrušicko a okolí vznikl za účelem adekvátní ochrany přírody a krajiny na území Středočeského kraje, zejména pak v okolí obce Větrušice. Cílem spolku je zajistit, aby hospodářský a společenský růst byl v rovnováze se zachováním plnohodnotného životního prostředí jak pro současnou, tak i budoucí generace.

Náš spolek bude podporovat projekty místních samospráv vedoucí k zachování současného stavu přírody a krajiny v mikroregionu Klecanska. Pro tento region je charakteristické, že je minimálně průmyslově využíván a i díky tomuto faktoru je stále častěji vyhledáván nejen k rekreaci, ale i k stálému bydlení. Je více než dobrou alternativou k přeplněnému životnímu stylu velkoměsta, které má nadohled.

Náš spolek se chce aktivně podílet na analýze možných dopadů záměrů, které by měly být v našem mikroregionu realizovány a které by mohly mít negativní vliv na prostředí, ve kterém žijeme a jehož jsme nedílnou součástí. Chce vést dialog o aspektech takových záměrů a minimalizovat negativní dopady nejen na životní prostředí, ale i na životní úroveň obyvatel.

I z důvodu efektivního naplnění těchto cílů je náš spolek zakládajícím členem SOS Koridoru D8, sdružení obcí a spolků, které od roku 2017 koordinují spolupráci k ochraně svých obyvatel před negativními dopady investičních záměrů s územní působností v širším okolí dálnice D8.

Náš spolek je otevřen všem podnětům a námětům, které budou naplňovat jeho cíle. V případě Vašeho zájmu nás kontaktujte.

Stejný metr na elektrárnu Čimice i kalové hospodářství Drasty?

Na jaře 2010 odmítla městská část Praha 8 výstavbu špičkové plynové elektrárny použitelné i při tzv. blackoutu v areálu rozvodny 110kV Praha-Sever. Zatímco stanovisko k posouzení vlivu na životní prostředí Ministerstva životního prostředí bylo souhlasné, na základě veřejného mínění a tlaku městské části žadatel - Pražská energetika - od záměru ustoupil. A to i přes to, že již byla Praha ze strany Evropské unie upozorňována na její nedostatečnou zálohu pro případ blackoutu, totálního výpadku proudu. Jak si stojí toto zamítavé stanovisko v porovnání s prosazováním nového kalového hospodářství v Drastech, na které naléhá pražský magistrát v rámci modernizace Ústřední čistírny odpadních vod?

V roce 2007 podala Pražská energetika oznámení záměru Špičkový zdroj 50 MW - zdroj energie - plynová turbína. Záměr předpokládal výstavbu špičkové plynové elektrárny v areálu rozvodny 110kV Praha-Sever. Záměr byl opakovaně posuzován, až oznamovatel dodal veškerá nutná doplnění; i na základě nich příslušný úřad, Ministerstvo životního prostředí, vydalo kladné stanovisko. Záměr se tak dostal dostal do další etapy stavebního řízení. To však narazilo na odpor příslušné městské části a veřejnosti a posléze donutilo oznamovatele od celého zámětru ustoupit. A to vše přes to, že umístění takové elektrárny do rozvodny je více než nabíledni a faktu, že v těsném sousedství rozvodny je umístěna drobná průmyslová zóna.

Stejně tak jako je veřejný zájem, až hraničící s nutností, postavit hned několik blackoutových elektráren v Praze a jejím okolí, podobně je možné z hlediska Prahy nahlížet i na plánované kalové hospodářství v Drastech (kaly se také někde musejí zpracovat). Zkuste proto obě dvě stavby porovnat, plynovou elektrárna (PE) Bohnice, bioplynová stanice (varianta I) - BS Drasty a kalová pole (varianta II) KP Drasty.

Základní údaje

Základním rozdílem je, že plynová elektrárna je určena především na pokrytí provozních špiček v elektrorozvodné síti (provoz 6 hodin denně), kalové hospodářství je navrženo na kontunuální provoz. Pakliže bychom uvažovali o bioplynové stanici jako blackoutové elektrárně, je to přibližně desetinový zdroj.

Nároky na infrastrukturu

Výše uvedená tabulka uvádí, jaké nároky na infrastrukturu oba projekty mají. Z nároků na infrastrukturu lze odhadnout, jaké parametry oba projekty vykazují.

Srovnáme-li elektrárnu s bioplynovou stanicí, bioplynka vygeneruje 20 mil m³kubíků bioplynu a k tomu spotřebuje 1.9 mil. m³ zemního plynu. Z tohoto množství vyrobí ročně 55 GWh (z toho na výrobu bioplynu spotřebuje 21 GWh). Tedy z 22 mil m³ kubíků paliva vyrobí ročně 30 GWh zelené (dotované) elektrické energie. Oproti tomu plynová elektrárna při zanedbatelných nárocích na vlastní spotřebu při dvojnásobným množstvím paliva (zemního plynu) vyrobí 127 GWh elektrické energie (tedy více než 4x více). Pokud je udávaná účinnost u plynové elektrárny 41.3%, bioplynová stanice dosáhne nanejvýše úrovně 20% (tedy někde nad "moderním" parním strojem s "až" 15% účinností).

Energetické využití kalu z kalového hospodářství na tom není o nic lépe. Mnohé studie uvádějí, že účinnost procesu je ještě menší. Pakliže dokáže vyrobit 220 000 tun paliva ročně (směsi kalů (výhřevnost "až" 15 MJ/kg), biomasy a dalšího odpadu s výhřevností 20 MJ/kg) v jakosti horšího hnědého uhlí (výhřevnost hnědého uhlí je cca 15-25 MJ/kg, výhřevnost "paliva" (viz také) je 4-15 MJ/kg (předpoklad je 14 MJ/kg); např. u elektrárny Dětmarovice udává ČEZ výrobu 3 MWh z 1 tuny hnědého uhlí s výhřevností 22 MJ/kg). Tedy spálením 220 000 tun ročně tohoto "paliva" při třetinové výhřevnosti teoreticky získáme 220 GWh (v poměru 127 GWh z odpadu, 94 GWh z kalů), na jehož výrobu spotřebujeme nejméně 40 GWh elektrické energie, 80 000 m³ zemního plynu (odpovídá cca 250 MWh) a obětujeme značné náklady na dopravu. Pokud tedy budeme místo něčeho, co hoří (22 MJ/kg na 127 GWh), pálit něco, co (ne)hoří méně (15 MJ/kg na 94 GWh), přijdeme minimálně o rozdíl, tedy dalších 33 GWh. Tedy když k 40 GWh na výrobu připočteme 33 GWh ztrátu, že pálíme namísto uhlí "palivo" a srovnáme to se získanou energií, teoreticky dostáváme účinnost opět v okolí 20%, v reálu však pravděpodobně bude ještě nižší. Z tohoto úhlu pohledu nemůže být kalové hospodářství chápáno jako efektivní zdroj elektrické energie, na straně druhé je nutné si uvědomit, že výroba elektrické energie je zde sekundární, primárním důvodem je likvidace odpadu.

Z ostatních nároků na infrastrukturu vychází lépe Bohnický projekt, vše nutné je již na místě. Nároky na dopravní obslužnost v případě drasteckého kalového hospodářství jsou značné, lze předpokládat nutnost realizace adekvátních opatření.

Aktuální stav znečištění ovzduší, imise

Podle kategorizace územní jsou obě lokality přibližně stejně znečištěny, parametry uváděné v obou studiích však nejsou příliš komparativní.

Obecně zařízení na spalování plynu vykazují značné emise oxidů dusíku, hodnoty u bioplynové stanice v Drastech jsou 3x větší než u plynové elektrárny (ta disponovala speciálním zařízením na skrápění oxidů dusíku vodou, které emliminovalo nárůst emisí). Další přípustným porovnáním je počet zdrojů zařazených do příslušné kategorie podle velikosti, opět ve značný neprospěch Drast.

Zatím co výsledky kontinuálního měřené imisí jsou pro bohnický areál representativní, to samé v žádném případě nelze říci o Drastech.

Hluk, ostatní vlivy na životní prostředí

Přibližné porovnání záměrů s ohledem na obtěžování okolí hlukem vychází značně ve prospěch plynové elektrárny, příslušná studie počítá s dodržením i těch nejpřísnějších hlukových limitů, oproti Drastům, kde nejbližší okolní zástavba má být zdemolována z důvodu nemožnosti dostát hlukovým limitům. U plynové elektrárny je hluk eliminován umístěním celé technologie do jednolitého kontejneru, u Drast je navržen nic neřešící val. U vlivu na krajinný ráz vychází nejhůře záměr bioplynové stanice.

Posledním kritériem je hodnocení, zda navržená technologie je nejlepší dostupná - zde pravděpodobně došlo - jak upozorňují i Reportéři ČT - k manipulaci s daty. Kritérium nejlepší technologie (BAT) podle oznámení záměru plynové elektrárny je splněno, však se po ukončení procesu EIA ukázalo, že zvolená turbína je nejlepší možné řešení pouze pro jistou podskupinu plynových turbín (s navrženou redukcí emisí NO). Vzhledem k tomu, že v lokalitě je již ovzduší znečištěné a Praha se zavázala ho dále více neznečišťovat (a pokud ano, tak nejlepší dostupnou technologií, což záměr nesplňuje), je projekt čimické elektrárny více méně mrtvý, investor od něj prozatím ustoupil, byť nový územní plán s tím počítá. Avšak ten pravděpodobně bude změněn.

Otázka

Projekt čimické elektrárny byl pod tlakem pražské veřejnosti minimálně zmrazen, argument přeci si nepostavíme elektrárnu ve městě zvítězil. A co kalové hospodářství na likvidaci kalů z Prahy, to si, Pražané, ve svém městě postavíte?

Porovnání obou projektů jednoznačně ukazuje, že negativní aspekty nového kalového hospodářství (a to nemluvíme o spalovně) jsou větší než v případě zamýšlené plynové elektrárny v Čimicích. Postačí tlak Klecanských (odmítnutí záměru v referendu či petici) k návratu realizace nového kalového hospodářství zpátky na Císařský ostrov? O tom, zda je všem měřeno stejným metrem, rozhodne až čas....

Prozatím se zdá, že i přes kladné vyjádření k EIA Praha 8 dokázala záměr zablokovat. Mohou to dokázat i Klecany (teď v průběhu EIA či v dalších schvalovacích procesech)? Mohou to dokázat i přes územní plán Pražského mikroregionu, který doslovně realizaci kalového hospodářství pro celou Prahu v Drastech nepředpokládá? A nebo je to nový fenomén bezhlavého vymisťování i zdánlivě "špinavých" či záměrně "ušpiněných" technologií Pražanů z Prahy ven? Kalové hospodářství, blackoutové elektrárny pro Prahu, obchvat Prahy (tunelem pod Suchdolem ne, mostem přes Husinec či Libčice ano), (fluidní či plasmatická) spalovna kalů z Prahy potažmo dalších nebezpečných odpadů, atd...

Přesto všechno mají oba projekty i jeden společný rys: Záměr investorů realizaci záměru co nejdéle ututlat před veřejností, která se staví proti.