Připomínky k návrhu územního plánu obce Větrušice

17.7.2018

Obec Větrušice pořizuje územní plán, obecný dokument specifikující, jakým způsobem bude katastrální územní obce využíváno, jakou základní technickou a sociální infrastrukturou by území mělo disponovat a jak se tyto aspekty promítají do urbanistiky či do ochrany životního prostředí (chráněná území či půdní fond). Aktuálně se nacházíme ve stavu po zveřejnění návrhu územního plánu, ke kterému může každý zaslat své připomínky do 19.7.2018. Pokud tedy s libovolnou pásáží nesouhlasíte, můžete nesouhlas sdělit pořizovateli územního plánu, kterým je ORP Brandýs nad Labem.

Samotný návrh územního plánu obce Větrušice je k dispozici na webových stránkách obce, popřípadě do 19. července k nahlédnutí na obecním úřadě či na ORP Brandýs nad Labem. Územní plán obecně definuje využitelnost území v obci, tu říká, že má vyrůst nová obytná zóna či jiná rozvojová oblast, tu zachovává les či hospodaření s ornou půdou. Neboť územní plán je důležitým dokumentem udávájící nejen užití jednotlivývh ploch, ale i nejrůznější regulativy ovlivňující každodenní život, stavební zákon umožňuje veřejnosti, aby se k návrhu vyjádřila.

Připomínky k návrhu územního plánu Větrušic

Předložený návrh vychází z možností území Větrušic, domníváme se však, že některé (i kritické) aspekty nejsou pokryty dostatečně. Níže proto uvádíme podněty, o kterých se domníváme, že stojí za zvážení je do územního plánu doplnit formou nesouhlasu či požadavku na upřesnění návrhu:

Považuji za absolutně nedostačující skutečnost, že regulativy užití jsou uvedeny pouze jako názvy ploch (například Zemědělská výroba a skladování, drobná řemeslná výroba či kompostárna). Jak ukazuje praxe při posuzování souladu záměrů s územněplánovací dokumentací, názvy ploch, na rozdíl o regulativů, nejsou rozhodné. Požaduji proto, aby limity udávané názvoslovím byly transformovány do omezení přípustného a nepřípustného užití plochy.

Ve východní části stávajícího areálu zemědělského družstva je užití (VZ) stanoveno jako "Zemědělská výroba a skladování, výrobní a nevýrobní služby, obchodní zařízení" s regulativem 40% zastavěnosti a regulativem výšky 10m pro ploché, 12m pro šikmé střechy (strana 20). Plocha je vedena jako smíšená plocha (dle §12 vyhlášky 501/2006Sb), nikoliv jako plocha určená výhradně k zemědělské výrobě (dle §14). Z této nejednoznačnosti lze dovozovat, že slovo "zemědělská" se patrně netýká užití za čárkou (služby, zařízení). Užití není explicitně svázáno s nerušící výrobou, vyjma uvedeného není nikterak dále regulováno.
Nesouhlasím s možností umístění výroby, skladování a výrobních služeb do této plochy vyjma výroby zemědělské bez živočišné výroby (dle §14); umístění plochy pro jinou výrobu či skladování do geometrického středu obce obklopeného stávající a nebo plánovanou výstavbou typu vesnického bydlení z důvodů emisí hluku i dopravní zátěže považuji za neakceptovatelnou. Uvedené regulativy považuji vzhledem k rozsahu plochy převyšující 20 000m2 za nedostatečné, absentuje jakékoliv omezení na přiměřený hmotový rozsah v obci, optimálně omezení do 3000m2 na budovu. Za přípustné považuji rovněž umístění nevýrobních služeb, například objekty kancelářského typu, za nepřípustné jakékoliv užití, které znamená větší než malé zvýšení hlukové zátěže.

Domnívám se, že budoucí užití plochy VZ by mělo být podmíněno zpracováním regulačního plánu, který by regulativy dodefinoval na míru konkrétního záměru.

Plochy Výroba a skladování – drobná a řemeslná výroba (VD), umístěné po obou stranách příjezdové komunikace do Větrušic, s užitím Výroba a skladování, výrobní a nevýrobní služby, obchodní zařízení jsou regulovány 40% zastavěnosti a výškou 10m pro ploché, 12m pro šikmé střechy (strana 21). Plocha je regulována pouze deklarací, že negativní vlivy nad přípustnou mez nepřekračují hranice areálu.
Vzhledem k benevolenci stávajících emisních (hlukových a rozptylových) limitů a praxi při jejich posuzování odmítám takové užití plochy, které současné klidné prostředí, pro které jsou Větrušice vyhledávány, umožní zatížit hlukem až do výše zákonných limitů. Takovéto užití považuji za nepřípustné, naopak za přípustné považuji takové užití pozemku, jehož negativní vlivy nepřekračují místní poměry, což vylučuje jakoukoliv hlukem obtěžující výrobu. Ani na této ploše není stanoven přiměřený hmotový rozsah reflektující okolní zástavbu (stávajícími či budoucí) vesnickou zástavbou.

Domnívám se, že jakékoliv jiné než stávající užití plochy VD by mělo být podmíněno zpracováním regulačního plánu.

V severní části obce zvané „Palpost“ je umístěna plocha technické infrastruktury - stavby pro nakládání s odpady s přípustným užitím "Stavby a zařízení skládek komunálního odpadu vč. sběrných dvorů." (strana 25). Až z jiných sekcí, respektive názvu záměru, vyplývá, že se jedná o plochu určenou k vybudování kompostárny, přípustné je však i vybudování třídírny plastů či papíru. Žádné další regulativy nejsou stanoveny.
Zásadně odmítám, aby územní plán povolil takové užití převyšující lokální obslužnost Větrušic, případně nejbližšího okolí. Požaduji, aby bylo nepřípustné dlouhodobé skládkování, okamžitý objem skladovaného odpadu nepřesáhl 25 tun a typ odpadu nevykazoval emise pachových látek. Vzhledem k umístění plochy považuji za nutnou podmínku realizace záměru dokončení obchvatu návsi pomocí opatření P02 (průjezd stávajícím zemědělským družstvem) a návazných komunikací, které musí být za tímto účelem zkapacitněny.

Domnívám se, že užití plochy TO by mělo být podmíněno zpracováním regulačního plánu proti konkrétnímu záměru.

Text na straně 15 uvádí, že podmínkou umístění hlavních staveb ve všech zastavitelných plochách je jejich napojení na veřejnou kanalizaci.
Toto ustanovení požaduji reformulovat pouze pro případ, kdy kanalizace bude realizována, neboť odkanalizování celé obce může být problematické z důvodu finančních možností obce kofinancovat projekt.

Upozorňuji, že popis kanalizace na straně 10 včetně rozdělení tlakových a gravitačních stok neodpovídá schválenému územnímu rozhodnutí Kanalizace a ČOV Větrušice.

Není zřejmé, jak se návrh územního plánu vypořádává s požadavkem ze zadání územního plánu obce týkajícího se „používání recyklované vody k zalévání ve vegetačním období“ (zadání, strana 13). Tento nedostatek návrhu není v sekci B.8 uveden.

Není zřejmé, jak byly vypořádány námitky a připomínky vznesené občany v rámci připomínkování zadání územního plánu. V návrhu nejsou stanoveny plochy, na kterých je možné (decentralizovaným) způsobem recyklovat splaškové vody a tyto recyklované vody využívat zejména k zálivce. Tato četně se vyskytující připomínka k zadání územního plánu není v jeho návrhu reflektována a to v rozporu s faktem, že se obec potýká s projevy sucha a díky regulativům na maximální zastavitelnost území je možné takové nakládání s vodami umožnit. Tento nedostatek návrhu není v sekci B.8 uveden.

Není zřejmé, jaké požadavky jsou kladeny na rozvoj dešťové kanalizace (zadání územního plánu, strana 13). Tento nedostatek návrhu není v sekci B.8 uveden.

Regulativy budoucího zastavitelného území nevyužívají možnosti omezit počet bytových jednotek na stavebním pozemku, pouze limitují minimální velikost pozemku. Domnívám se, že omezení počtu bytových jednotek je lépe aplikované než samostatný regulativ udávající nepřípustnost výstavby bytových domů a ubytoven. Požaduji tento regulativ doplnit u plánované zástavby

Domnívám se, že regulativ na venkovské bydlení v nových plochách vyjma plochy RP1 udávající maximální přípustnou výšku na 10m pro šikmé, 8m pro ploché střechy je příliš benevolentní (za jistých okolností může odpovídat třípodlažní budově). Požaduji zpřesnění tohoto regulativu na maximálně přízemí, 1 nadzemní patro a půdní prostor. Dále požaduji, aby byl reflektován požadavek na přiměřený hmotový rozsah vůči okolní obytné zástavbě.

Domnívám se, že konstatování o dostatečném dimenzování technické infrastruktury (strana 10) není v případě vodovodu podložené, neboť již dnešní stav není uspokojivý – zatímco v horních částech obce tlak ve vodovodním řadu při odběrových špičkách nepřijatelně klesá, dolní část obce naopak trpí dodávkou vody o vysokém tlaku.

Domnívám se, že realizace navrhované aleje nižších dřevin lemující místní komunikace bude mít příznivý vliv včetně funkce větrolamu; avšak rozporuji realizaci aleje lemující stávající pozemky mimo komunikace (jižní část ulice Východní), kde toto opatření může negativně ovlivnit kvalitu života, například stíněním pozemků. V této oblasti upřednostňuji realizaci pásma nízké ochranné zeleně. Požaduji, aby byl vyhrazen dostatečně široký pás, který by zajišťoval ochranu komunikace (prorůstání kořenů), případně pozemků vesnické výstavby před nežádoucí aplikací hnojiv a postřiků.