Připomínky k dokumentaci rozšíření klecanského lomu

10.10.2022

Společnost Lom Klecany dodala dokumentaci k posouzení záměru Lom Klecany - rozšíření DP Husinec (Klecany) a pokračování hornické činnosti v řízení EIA (posuzování vlivu na životní prostředí). Předmětem dokumentace je rozšíření dobývacího prostoru směrem do Klecánek a jeho další zahloubení. Přestože dokumentace deklaruje, že intenzita záměru zůstane stejná (160 pohybů nákladních automobilů denně, stejný objem těžby, atp.), nelze se ztotožnit s absencí jakýchkoliv opatřeních, které by se snažila vliv záměru na okolní životní prostředí minimalizovat, naopak negativní vlivy záměru na okolní krajinu včetně krajinného rázu a ochranu ohrožených druhů ve stávající lokalitě prakticky pouze bagatelizuje. Termín pro připomínkování dokumentace je 24.říjen 2022.

Zákon 100/2001 Sb., O posuzování vlivů na životní prostředí, v platném znění ve svém §8 odst. 3 přiznává každému možnost se k předložené dokumentaci vyjádřit jako podatel. Mezi hlavní připomínky k záměru lze považovat například:

Podatel konstatuje, že příslušný úřad stanovil, že dokumentace se musí zejména vypořádat s odběrem technologické vody z veřejného vodovodu, s podrobným dendrologickým průzkumem dotčené lokality a na základě jeho výsledků konkretizovat možné vlivy záměru na složky životního prostředí, s detailním rozpracováním problematiky vlivu na NRBC 2001 Údolí Vltavy, s rozptylovou studií (z pohledu prašnosti), případně navrhnout další opatření, která by prašnost eliminovala, stejně jako požadoval zohlednit a vypořádat všechny relevantní připomínky a požadavky, které jsou uvedeny v došlých vyjádřeních k oznámení záměru. Podatel má za to, že výše uvedené požadavky závěru zjišťovacího řízení nebyly zcela splněny.

Podatel nesouhlasí s vypořádáním připomínky dopravních intenzit v širším okolí uvádějící, že oprava je realizována na veřejné komunikační síti, na kterou mají přístup všichni dopravci s tím, že případné negativní vlivy nelze vztahovat k jedinému oznamovateli. Požaduje, aby v souladu s jinými zákonnými předpisy včetně silničního zákona byla na straně oznamovatele realizována adekvátní opatření eliminující na okolních komunikacích prašnost generovanou dopravou ze záměru, například podmínkou zaplachtování nákladu tak, aby transportovaná surovina neprášila nebo nevypadávala na komunikaci.

Podatel namítá, že některé škodliviny emitované Záměrem a související dopravou mohou být vzduchem transportované na značné vzdálenosti. Například polétavý prach je z místa svého zdroje šířen desítky i stovky kilometrů. Za území pod potenciálním dosahem vlivů ze Záměru tedy nelze považovat jen blízké okolí Záměru zahrnující obce Klecany, Husinec, Řež, Větrušice a Roztoky. Minimálně je třeba zahrnout i obec Zdiby, a to i z důvodu, že doprava z řady níže zmíněných záměrů generujících kumulativní vlivy se Záměrem i ze Záměru samotného je sice vedena mimo obytnou zástavbu Klecan, avšak prochází sousední obcí Zdiby.

Podatel nesouhlasí s vypořádáním připomínky na variantní posouzení záměru, neboť ani z vypořádání ani z další dokumentace nevyplývá, jaké tyto varianty jsou. Vypořádání zmiňuje pouze jednu variantu, která je výsledkem průniků různých možností těžby, jejich technické proveditelnosti a ekonomické smysluplnosti. Dokumentace rezignuje na popis těchto variant a neporovnává ani jejich případný vliv na životní prostředí, není diskutována například možnost většího zahloubení, které by znamenalo menší zábor a z toho plynoucí menší vliv na krajinný ráz. Díky nekonkretizování jednotlivých variant není tak vůbec zřejmé, jak se s minimalizací negativních vlivů na životní prostředí oznamovatel vypořádal a zda je zvoleno optimální řešení.

V dokumentaci nebylo řádně provedeno srovnání aktivní varianty Záměru s variantou nulovou, a to pro posledních 6 let posuzovaného 20tiletého období, kdy ve variantě nulové dojde k ukončení těžby v ploše povolené těžby. Nulová varianta s ukončením těžby po 14 letech je z hlediska zákona EIA relevantní, a to i se zohledněním faktu, že se u ložiska Klecany-Husinec jedná o ložisko výhradní. Aktivní varianta Záměru, tedy rozšíření dobývacího prostoru, je v Dokumentaci charakterizována zavádějícími tvrzeními, která chybně sugerují absenci jejího vlivu na imisní a další zatížení zájmového území.

Podatel nesouhlasí s konstatováním dokumentace, že jde o pokračování stávajícího záměru při využití stejné dopravní infrastruktury i stejné intenzity expedice suroviny, čehož důsledkem nedochází ke změně souvisejících negativních vlivů na životní prostředí (dopravní intenzity, emise, atp.). Naopak se domnívá, že ambicí dokumentace by mělo být hledání způsobů minimalizace těchto negativních vlivů tak, aby provoz záměru byl celospolečensky akceptovatelný.

Podatel požaduje doplnit chybějící posouzení kumulace Záměru s jinými záměry z hlediska vlivů na kvalitu ovzduší, hluku a dopravních intenzit. Do kumulativních vlivů nebyly zahrnuty záměry STC2499 Obalovna asfaltových směsí Klecany, plocha pro mezideponii stavebního materiálu, STC2426 Odstavné a parkovací plochy Hrubý autodoprava Klecany, STC2441 Navýšení kapacity kompostárny Zdiby - Zařízení na zpracování biologicky rozložitelných odpadů, severní varianta SOKP úsek 519. Hodnocení kumulativních vlivů je třeba provést nejen mezi záměry stejného charakteru, ale i pro záměry různorodé a na sobě příčinně nezávislé, a to i několik km od sebe vzdálené.

Analýza dopravních intenzit expedice suroviny zcela opomíjí skutečnost, že lom přiléhá k Vltavě, nabízí se tak možnost lodní dopravy (tak, jak tomu již v minulosti bylo). Ve veřejném prostoru lze nalézt informace o prospěšnosti a výhodách takové dopravy nejrůznějšího kameniva (kolik se ušetřilo nákladních automobilů denně na přetížených komunikacích a z toho plynoucí redukce prašnosti). Podatel proto požaduje, aby byla dokumentace v tomto smyslu relevantním způsobem doplněna.

Podatel požaduje, aby z důvodu přiblížení dobývacího prostoru k současné zástavbě stávající měřící stanoviště pro registraci otřesů (Husinec č.p. 36 a Klecany č.p. 400) byla doplněna o třetí stanoviště umístěné do západního kraje Povltavské ulice.

Podatel požaduje, aby součástí realizace záměru bylo podrobné stanovení maximálních přípustných vibrací a takový pro oznamovatele závazný dokument byl projednán s místními samosprávami. Zároveň požaduje, aby data z měřících stanovišť pro vibrace byla veřejně přístupná dálkovým způsobem.

Podatel považuje za nedostatečně posouzené seismické účinky odstřelů, neboť z dokumentace nevyplývá, jakými směry a v jakých intenzitách se vibrace šíří. V blízkém okolí záměru se nachází i provozy, na které by seimické účinky mohly mít negativní vliv. Zároveň podatel upozorňuje, že se dokumentace nedostatečně zabývá vlivem otřesů na stávající suťová nadloží na přirozeně strmých svazích. Není tak zřejmé, zda je možné zcela vyloučit sesuvy těchto nadloží v širším okolí dobývacího prostoru. Pokud by možnost vzniku sesuvů v důsledku trhacích prací v lomu nebylo možné vyloučit, zejména pro oblasti přiléhající k okolní obytné zástavbě se jedná o další negativní vliv, který není dokumentací vypořádán. Podatel proto požaduje, aby dokumentace tento vliv respektovala.

Podatel požaduje, aby se dokumentace lépe vypořádala s narušením krajinného rázu. Nelze se ztotožnit se závěrem bagatelizujícím negativní vliv na krajinný ráz s odkazem na skutečnost, že v daném území se již lom vyskytuje a „jen dochází k rozšíření stávajícího prvku o čtvrtinu“. Se závěrem dokumentace, že viditelnost záměru oproti stávajícímu dobývacímu prostoru je jen nepatrně větší, se tak nelze ztotožnit. Podatel podotýká, že údolí Vltavy má značný rekreační potenciál, pro který je velmi intenzivně využíváno. Mimochodem již dnes zábor území lomu tvoří nežádoucí překážku v prostupnosti území – cyklistická i turistická trasa byla svedena do nižší nivelety, čehož důsledkem je nelze využívat při povodňových stavech. Další rozšiřování lomu zcela jistě pro toto užití území bude představovat citelný negativní zásah.

Podatel požaduje, aby se dokumentace lépe vypořádala s narušením krajinného rázu a zásahem do přírody. Nelze se ztotožnit se závěrem bagatelizujícím negativní vliv na krajinný ráz s odkazem na skutečnost, že údolí Vltavy bylo v minulosti kanalizováno a původní lužní lesy zničeny. Je to právě charakteristický reliéf krajiny lemovaný chráněnými územími (NPR Větrušické rokle, PR Pohoří, PP Zámky) s přirozeně strmými skalními defilé, přičemž předmětem ochrany jsou nejrůznější suchomilná a teplomilná společenstva zde se vyskytující. Přestože skalní defilé, které má ustoupit novému dobývacímu prostoru, není v současnosti součástí chráněného území, jest nutné konstatovat, že je v celé oblasti jediné, které je orientováno přesně na jih. Jedinečnosti tohoto území nasvědčuje i seznam chráněných rostlin a živočichů, které zde byly v rámci průzkumu nalezeny. Dokumentace faktickou likvidaci těchto jedinečných stanovišť zásadním způsobem bagatelizuje a toho důsledkem nesprávně vyhodnocuje. Naopak takto exponovaná lokální stanoviště by měla požívat značné ochrany při posuzování vlivu záměru na životní prostředí.

Podatel požaduje, aby se dokumentace lépe vypořádala s narušením krajinného rázu a zásahem do přírody. Za zcela neadekvátní hodnocení považuje hodnocení dokumentace, že k silnému narušení krajinného rázu dojde jen dočasně – neboť po lomové stěně zůstane nepřirozený sklon zaseknutý kolmo do skály. Takový způsob naznačený ve vizualizacích záměru považuje za krajně nevhodný.

Podatel požaduje, aby se dokumentace lépe vypořádala s narušením krajinného rázu a předložené vizualizace krajinného rázu po ukončení záměru zpracovala nemanipulativním způsobem. Vizualizace vyjma jediného celkového pohledu na lom zobrazuje rozsah záměru pod nevhodnými úhly a perspektivě, čehož důsledkem nelze narušení krajinného rázu adekvátním způsobem vyhodnotit.

Podatel požaduje, aby se dokumentace lépe vypořádala s narušením krajinného rázu a ochranou stanovišť, na kterých se dnes vyskytují chráněné rostliny a živočichové. Požaduje, aby záměr byl upraven do podoby, kdy dobývací prostor již dále není rozšiřován v hraně údolí (tedy stávající skalní defilé orientované na jih s výskytem chráněných druhů zůstane zachováno), ale bude nově situován do tvaru podkovy. Tím reálně dojde k minimalizaci nežádoucího narušení krajinného rázu nejen v pohledu od Vltavy. Naopak následná vhodně koncipovaná rekultivace může efektivně ještě zvýšit rozsah stanovišť exponovaných na jižní stranu, čímž vytvoří nový prostor pro chráněné druhy.

Podatel požaduje, aby podobně jako dnes byly v horních partiích záměru osazeny vhodné dřeviny tak, aby eliminovaly možnost šíření prachu generované záměrem do zastavěné části území, zejména na východním okraji dobývacího prostoru ve směru na Klecanský háj. Dokumentací předložený argument, že oznamovatel nedisponuje dalšími pozemky, na kterých by mohlo dojít k náhradní výsadbě za vykácené dřeviny, nepovažuje za relevantní.

Podatel požaduje, aby v souvislosti s dalším zahlubováním dobývacího prostoru byla adekvátně řešena i protipovodňová ochrana lomu. Dokumentace opakovaně uvádí, že tato opatření (například již vybudovaná ochranná hráz) jsou vztahována ke stoleté vodě (kóta 182 m.n.m.). S ohledem na skutečnost, že za poslední dekády dochází k povodňovým událostem zásadním způsobem překračující stoletou vodu, požaduje, aby dokumentace toto respektovala.

Podatel požaduje, aby se dokumentace podrobněji zabývala vlivem záměru na podzemní vody, jejichž zásoby poslední dobou ubývají. Nelze se jen omezit na konstatování, že průsaky podzemních vod do dobývacího prostoru budou nevýznamné. Podatel požaduje, aby dokumentace byla doplněna o možnosti, jak úbytek vody v přilehlé krajině kompenzovat (Klecanský háj, obytná zástavba).

Podatel rozporuje závěry akustické studie, neboť ta vypočítává hlukovou zátěž pouze ze zdrojů, které jsou umístěny na pozemcích oznamovatele. Zásadní vadou akustické studie je, že zcela rezignuje na posouzení kumulativní hlukové zátěže způsobené i jinými zdroji, zejména leteckou a železniční dopravou, která je v širším okolí záměru poměrně intenzivní. Z předložené studie není ani zřejmé, jak se model vypořádal se skutečností, že se záměr nalézá v hlubokém údolí, čehož důsledkem nelze vyloučit vliv ozvěn na závěry akustické studie.

Podatel požaduje, aby v navržených opatření byla uvedena následující podmínka: Z důvodu ochrany hnízdících ptáků, obojživelníků a plazů a bezobratlých nebude v období roku od 1.4. do 15.8. zasahováno do sprašových stěn v místě skrývek ani nebudou narušována ostatní stanoviště živočichů v neaktivních částech lomu. Zároveň požaduje, aby veškerá navržená opatření byla formulována přesně a přezkoumatelně.